Halucinogen

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Halucinogeny jsou skupina psychoaktivních drog dělící se do tří kategorií, na psychedelika, disociační drogy a delirogeny. Alternativním názvem jsou fantastika. Působí změny vnímání, myšlení, emocí a vědomí. Na rozdíl od ostatních psychoaktivních drog jako jsou stimulanty a opiáty, které působí na běžné oblasti mysli, zkušenosti po těchto látkách připomínají stav transu, meditace a snění.

Tyto látky mají dlouhou historii užití v lékařství a náboženství po celém světě. Jsou užívány v šamanistických metodách léčení a věštění, iniciačních rituálech a náboženských rituálech hnutí jako je Native American Church a Santo Daime.

Na začátku poloviny 20. století se halucinogeny staly objektem širokého zájmu v západním světě. Byly zkoumány za účelem léčby depresí, posttraumatických stresových poruch, obsedantně kompulzivních poruch, alkoholismu, závislosti na opiátech a bolestí hlavy a jiných nemocí. Existovaly také málo úspěšné pokusy na použití jako pomůcky při vyslýchání.

Halucinogeny jsou také využívány jako prostředek k získání náboženských zkušeností, zvýšení kreativity, osobnímu vývoji a „rozšíření mysli“. Užívání psychedelických látek bylo jedním z hlavní prvků proti-kultury 60. let, kdy byly spojovány s různými politickými tendencemi, atmosféru rebelství a mezigeneračními spory.

Až na pár výjimek (např. ketamin) dlouhodobé užívání většiny druhů halucinogenů nezpůsobuje žádnou, nebo jen velmi lehkou, závislost^[1][2].